Má smysl čekat?

Člověk si čas od času potřebuje udělat něčím radost. Někdy mi stačí i maličkost a mám klid. Jenomže v poslední době na mě dolehl pocit, že čas běží nějak moc rychle a utíká mi mezi prsty. A co když nestihnu tu spoustu věcí co jsem vždycky chtěl? Chci začít bydlet sám, s rodiči je to fajn, ale všichni víme... Tak si říkám, že je čas si udělat radost trochu větší a koupit vlastní byt. Je tady ale jedno "ale" - nemám ty 2 miliony. A tak se mi ta radost mění v pěknou starost...

Jakmile jsem totiž hodil na papír výpočet splátek úvěru nebo hypotéky, vyšlo mi, že svůj první malej byt konečně splatím za víc jak 10 let, kdy už (z mýho současnýho pohledu) budu starej. Ale to není všechno, bance navíc zaplatím nekřesťanský peníze na úrocích a to mě štve ještě víc.

Otázka je, jestli má smysl čekat, hrabat peníze a pak si vzít o trošku menší úvěr, nebo do toho praštit rovnou. Ceny bytů lezou nahoru pěkně svižně a nevypadá to, že by se to mělo brzo změnit. Někde jsem četl, že za rok rostou ceny bytů v Praze asi o 6%. Ze dvou milionů to dělá 120.000,- a já o moc víc nenašetřím, tak na co čekat?

Příště: Jak zbytečně nekrmit banku